PŘIHLÁŠENÍ / REGISTRACE

TRACKER - Rule Of Three (2017)


Rakouský vydavatelský label Noise Appeal Records je na rockové scéně tak trochu specifický. A možná ani ne tak trochu jako spíše hodně, protože kolikrát statečně vydává alba souborům, jejichž tvorba spíše než rockovou muziku připomíná zlobivou seanci zvuků a hluků. Ovšem kapela TRACKER v sobě tu skutečnou rockovou podstatu nezapře. Jenže to není tak jednoduché pro specifikaci, protože se odrazíte od kamenitého dna stoner rocku, abyste si odřeli záda o sludge metalovou větev a pořídili silniční vyrážku grunge. A stejně se budete potrhle bavit, protože váš čůmák je plný psychedelie. Jenže kdo se směje naposled, tak ten se mračí nejlíp a kdo má čumák příliš vysoko, tak narazí v případě TRACKER na zvukové vyjadřování takové, jakému se poslední dobou počalo přezdívat drone. I když mě se vcelku líbí, jak svou vlastní tvorbu označila kapela sama. Art noise cum rock psychedelic je prostě hodně trefné, i když je mi jasné, že zároveň i hodně zavádějící. Sám jsem zprvu nevěděl, co přesně si pod tím představit, ale již při prvním poslechu a s přibývajícími minutami se mi započaly otevírat dveře podivností a smutný trpaslík zatleskal. Pro někoho může být album „Rule Of Three“ odpornost. Pro někoho temně deprimující kouzelnost. Ale může to být i tajemná síla vzdoru vůči pokleslým tradicím nudnosti. Možná i síla vzdoru vůči žvástům o vyčpělosti žánru. Tady bych to ovšem bral tak půl napůl, protože něco jako byste již někde slyšeli. Jenom prostě v jiný podobě. Ta jiná podoba je založena především na zvukových nemalbách, kde si nemůžete být jisti, zda-li se jedná o vášeň baletky ve stínu gumových rukavic, nebo romantickou lásku k tančícímu s igelitem. Kapela si sice vypomáhá syntetizéry, ale jinak je vše v rukou muzikantů a jejich nástrojů. Jen zvuky jsou méně tradiční a skrze jejich hledačství může kdekdo propadnout zoufalství. Takovýhle fujtajblový pozadí vůči civilně tvářícím se vokálům neměly kolikrát ani holky po Velikonocích. Samozřejmě že s tím nemalebným bujařením jde jakási kompoziční linie, která může připomínat od Black Sabbath po Nirvanu cokoliv. Úvodní nevábnost „Elektrosmog“ mi nejvíce koresponduje s obalem alba. Booklet samotný s texty vypadá vcelku dost nehostinně. Tedy pohostinnost jižanského rocku v naprosto famózní „Peccadillo“ je tak trochu naruby a ještě řádně psycho. Tahle věc je naprosto skvělá a to snad hlavně proto, jak je mimo provoz. A to ten úvod alba je ještě v mezích únosné normálnosti. S každou další skladbou se stává album divnější a divnější. Třeba taková „Everything Under Control“ je fakt instituční tryzna pro neplatiče daně za nesmysly. Teď si vezměte, že žádná z těch podivnejch skladeb nemá pod pět minut. Jestli si někdo myslí, že něco snese, tak ať si dá samostatně závěrečnou „A Loose Personification Of Time“ a potom ať řekne do očí svýmu svědomí, jak se mu zdálo být dlouhých těch necelých deset minut. Ten rozladěně harmonický koncept deprimovanosti prostě každý nespolkne. Rakouský label Noise Appeal Records prostě vydal další nádherné dílo pro rockovo hlukové fajnšmekry bez předsudků.
Zobrazeno: 622x



Rock´N´Roll Hell 9/10


PŘIDAT KOMENTÁŘ

Recenze | TRACKER - Rule Of Three (2017) | Hard Music Base

Label


Noise Appeal Records

Seznam skladeb


1. Elektrosmog
2. Peccadillo
3. Hitting A Wall
4. Berenice 2nd
5. Carlos´ Guilty Pleasure
6. Recalibrate
7. I Work At The Fuzz Factory
8. Easy Friends
9. Everything Under Control
10. Veins Out
11. A Loose Personification Of Time

Hodnocení uživatelů



ø9/10

Počet hlasujících: 1


O NÁS
PRAVIDLA
KONTAKT



© 2008-2019. Částečné nebo úplné kopírování materiálů je možné pouze se svolením HardMusicBase.cz a odkazem na zdroj.

TOPlist