Recenze přečtena 312x (od 13.6.2017)

GINNUNGAGAP - Nejsi vítěz (2017)

cover Už naše babičky nám, jakožto malejm capartům, říkávaly, že trpělivost přináší růže. V případě týhle party dělnickejch výtržníků ze Žižkova, můžeme onu pranostiku, přenášející se z generace na generaci, rovnou vyrejvat do kamene. Na dlouhohrající debut GINNUNGAGAP čekali fanoušci kapely kurevsky dlouho, což v podstatě nikomu nevadilo. Výsledek čekání opravdu přinesl růže, především zalejvaný frustrací a nasraností. Osobně celou tu anabázi kvituju s povděkem, protože mě hromada sedmipalcovejch a pidiskladbovejch splitek pomalu, ale jistě, začíná lézt dost na nervy. Fakt elegantního vyhnutí se těmhle undertrendům, připisuje klukům body navíc hned na úvod. Vono né, že by vo sobě GINNUNGAGAP nedávali vědět, ale přiznejme si, že prasopalní punk je spíše vo svobodným vyjádření svejch pocitů a následný sdělení jejich podstaty fanouškům a kámošům, nebo protivníkům, nežli o vydávání nějakejch sběratelskejch "fetiš specialit". Kdysi někdo pořídil záznam vystoupení GINNUNGAGAP a GOMORA z pražského Café Na Půl Cesty (???), kterej se ještě dneska dá sosnout na Ulož.to. Následně jsme střípky jejich tvorby mohli zaslechnout na, v celku vydařené, kompilaci "Prague & Disorderly", kterou před sedmi rokama vydal Šroub (Angry Brigade) ve spolupráci s několika dalšíma labelama.
Pojmenováním po nejhlubší propasti mezi zemí chladu a zemí ohně, výrazem ze severský mytologie, jako by kapela naznačovala silnej respekt k tamní, především hudební, metal punkový scéně. Samotní protagonisti vliv zejména švédskejch kapel nikdy nezapírali, ale rozhodně tím jejich studnice pro čerpání muzikantskejch vlivů nekončí. Pokud tedy očekáváte nějakou stokrát vyčpělou a obvyklou kopírku Totalitar, ovšem, jak to tak bývá zvykem, zcela bez nápadu - budete zklamáni. Kromě severskejch punkovejch klasik zde ucítíte taky zřetelný ovlivnění třeba ranou Metallikou, Motörhead, nebo Venom. Největší inspiraci pro GINNUNGAGAP však představujou zdejší zkurvený poměry. Jasně, může nám z toho všeho vyjít severskej guláš, kořeněnej britskou, špinavou tancovačkou a starým zámořským metalem, jenže oni střelci valí kulky ze svýho prasopalu dosti originálně a striktně po svým. Pochopitelně zde snad ani nelze nalézt místo pro nějakou přehnanou virtuozitu. Každopádně, kulky jsou mířený velmi přesně s velkou precizností, patřičnou invencí a značnou mírou punkový progresivity. Velice mě potěšil měkkej, místama až medovej a velice zajímavej zvuk. Na první poslech slyšíme, že to klucí nahrávali ve zkušebně a konečnej, asi profesionálnější, mix a master tomu celýmu dodal ty správný grády, aniž by to celý zkurvil nějakou přehnanou "kompjůtrovostí". "Nejsi vítěz" reprezentuje vysokou školu D.I.Y. punku. Pokud by taková univerzita existovala i s katedrou pro prasopal, stáli by GINNUNGAGAP zaslouženě v jejím čele.
Texty týhle partičky několikanásobně a velmi výrazně převyšují klišovitý výkřiky jiných punkových kapel. Na první pohled se může zdát, že ty témata už tisíckrát omejvali předchozí válečníci, jenomže ostřílená žižkovská čtveřice nám přináší, v tom všem, daleko hlubší obsah sdělení a to s patřičným, jakoby nevtíravým, ale naléhavým, zdůvodněním, zcela přímočaře, bez zbytečnej pseudofilosofickejch jinotajů, nebo chytrolínskejch metafor. Konečně zase někdo útočí na zkurvenej systém, kterej pro vlastní prestiž rozděluje lidi, zavádí mezi bratry umělou nenávist skrze sociální rozdíly, rozpoutává války... Do toho všeho zmatku vnáší umělý problémy a přes mediální hlásnou troubu vyjebanosti, šíří do ovčích bastardů, který si už zvykli se v ohradě vždycky přizpůsobit, totální sračky, aby odvlekl jejich mysl od skutečnejch problémů a zakryl před nima svoje vlastní ohavnosti... Tak jim ucpe hubu moderníma technologiema a dalším otráveným konzumním ovocem. Tyhle sračky cíleně plodí onu nevyvětranou, buranskou měšťáckost a stupidní čecháčkovství, který mnohdy doprovází kýčovitý a trapný vlastenčení. GINNUNGAGAP, mimo jiný, kladou otázky: "Hej, ty čecháčkovskej brblale u píva, říkáš, že tě to sere, tak proč s tím něco neděláš? Jednou za čtyři roky jdeš k volbám a naivně si myslýš, že něco změníš... Leda hovno, zase z Tebe dělaj čůráka a ty si to ani neuvědomuješ... A ze tvejch dětí vyrostou stejní loajální čůráci..." Pak taky kluci reflektujou svoje bytí - "Dřu jak kokot, nemám prachy, lidi mě serou, ale já na ně seru. Nikomu nic nezávidím. Mám svojí rodinu a zejtra zase hrajeme s kapelou, tak zažijeme nějakou prdel... Miluju život a dokážu si ho ve světě hoven udělat hezkej." Připadá mi, že zase někdo poukázal na fakt, že nás rozdělují, záměrně a uměle vytvořený, třídy. Tohle se taky musí náležitě ocenit, protože mocipáni do nás valí bludy o tom, že třidní boj je výplod totalitních a represivních ideologií. Zapírají nám, že představuje jakousi obranu pro ty chudý a bezbranný... Pokud na tohle poukážou obyčejní a svobodomyslní lidi, kteří se proti jakýmkoliv totalitním a represivním sračkám staví na odpor - uštědří systému další kulku a rozkryjou jeho další lži. Ty texty si určitě přečtete. Jsou přiřazený v databázi k tomuhle výplodu.
Současnost přináší v uspěchaný době a konzumním prostoru svojí jedovatou trendovost do míst, ve kterých bychom jí asi těžko očekávali. Ona trendovost v těch místech však kvete, aniž bychom to výrazně postřehli. Ne nadarmo se říká, že chceš-li zlikvidovat opozici - včleň jí do davu. Proto dneska rozdíly na vzhledu mezi crusterem a diskantem nejsou povrchně tak markantní. Cruster se pyšní černobílejma kérkama s nihilistickejma motivama, flashema v uších a černou kšiltovkou s bílou výšivkou svý oblíbený kapely. Diskantovu kůži zdobí barevný tetování pouťovejch motivů, v jeho uších se blejskaj ohavný pecičky a kebuli mu pokrejvá nějaká barevná čapka se spoustou cinkrlat a rovným kšiltem. Jinak jsou oba narvaný v uplým džínovým kompletu od strýčka Levise a na nohách nosí černý tenisky Adidas. Naproti tomu GINNUNGAGAP vnášejí svou přirozenost a neučesanost nejen do hudby a textů, ale i do svýho vzezření. Sepraný džíny, vokopaný kanady, rozpitý kérky, neholený tváře, vrabčí hnízdo na hlavě... Na těch klukách je opravdu vidět, že pochází z obyčejnejch poměrů pracující třídy. Na nic si nehrajou a osobně jim tu jejich muziku a názory věřím. Veřím jim jejich upřímnost po všech stránkách... Jediný, co mi na desce ještě chybí, je právě nějakej ten vál o momentální trendovosti v punku.
Další takový hit představují vinyly. Ale já jim věřím i ten jejich vinyl. Byť mi k takovýhle muzice prostě víc seděj kazety, nebo D.I.Y. CD-R placky, tak "Nejsi vítěz" si prostě zaslouží ten asfalt. Kdo mohl a chtěl se podílet na jeho vydání, ten to udělal. Celá deska je udělaná naprosto perfektně a svědomitě. Nic na ní nechybí a nic nepřebejvá. Všechno si s sebou nese svojí půvabnou jednoduchost. A ty černobílý ilustrace, zdobící booklet, titulní i zadní stranu obalu, jsou úchvatný. Vážnost sdělení lemuje typický, zdejší, inteligentní černej humor, navazující na dávnou protisystémovou satiru. Vypůjčím si příměr od HNF: Tohle je deska obyčejných hrdinů pro obyčejné hrdiny. Nepředstavuje žádnej fetiš pro fanatický sběratele, který si svojí sexuální frustraci kompenzujou fanatickým sháněním raritního vydání "Šmoulů na modrým vinylu." Prostě naprostá paráda, kterou si však člověk nemusí hýčkat a klidně si jí přehraje na starým gramofonu, s krystalickou jehlou, po dědovi a vyjede ty její drážky, každodenní reprodukcí, až na dřeň.
Pro mě nejlepší a nejupřímnější česká punková deska za, minimálně posledních, deset let!
STAČÍ JENOM MÁLO ABYS POCHOPIL... - ZKURVENEJ SYSTÉM CO LIDI ROZDĚLIL! NO WAR, BUT THE CLASS WAR!


Podzemní Hluk 9/10





PŘIDAT KOMENTÁŘ

Recenze | GINNUNGAGAP - Nejsi vítěz (2017) | Hard Music Base - webzin/databáze h&h hudby | www.hardmusicbase.cz

Phobia Records


1. Spasitel
2. Nejsi vítěz
3. Masmédia
4. Hrdina
5. Násilí proti veřejnosti
6. Stačí jenom málo
7. Naše životy
8. Don´t You Ever (Loud Pipes - cover)
9. Národ bastardů
10. Nenávist
11. Krvavá olympiáda
12. Vaše životy
13. Svoboda zlodějů svobody
14. Ztracená existence
15. Falešný proroci
16. Smrt fašismu



ø9/10

Počet hlasujících: 1
KOMUNITA

Počet členů: 1668
Nový uživatel: radar

ON-LINE [0]

HARD MUSIC BASE

Webzin / Databáze hard & heavy hudby.

KONTAKT

Email: hardmusicbase@email.cz
Reklama: ima.advertisement@gmail.com

NAHRÁVKY K RECENZI

Pepa Jůza
Morašice 32
569 51 Morašice
Czech Republic
juzapepa@seznam.cz

facebook twitter galerie Přehled návštěvnosti RSS


© 2008-2017. Všechna práva vyhrazena.
nahoru
nahoru
TOPlist