PŘIHLÁŠENÍ

KATHAROS XIII - Negativity (2017)


Když se chce člověk naladit epicky, i když ne zrovna třeba přímo vesele, tak si zajde do lesa, na břeh rybníka či řeky, někam, kde lišky dávaj dobrou noc nebo třeba na nějakou rozvalinu. Může si snít o vyhaslých hvězdách, případně zajít někam, odkud je výhled do širokých dálek, které za soumraku budí pocit prázdnoty. Jo, to rumunští KATHAROS XIII se sice vydali někam za výhledem, ale pouze na monumenty moderní doby. Mezi mrakodrapy, coby budoucí pomníky zašlé slávy stavitelské geniality, které asi skrývají nejedno budoucí neveselé tajemství. Do těchto věžáků už ani vítr nefouká a nadržené princezny s plísněmi na nohou z posledních pater bez výtahu žádný princ nevysvobodí. A ani jeho beďarovité páže na zeleném koni nejeví zájem o poslední chvilky možné rozkoše s courami, co rozhodly se přepadnout přes hranu osudu. Ano, nevesele vypadá velmi povedený obal i booklet alba s příznačným názvem „Negativity“ od rumunských KATHAROS XIII a vyloženě napovídá, že radovánky z mateřských školek jsou dávno umlčenou ozvěnou. Čeká nás zhýralý post blackový doom metal s nehostinným gotickým fluidem. Ostré, ale nikoliv rychlé pasáže znějí možná poněkud tuctově a díky zvuku kytar mají jakýsi roztřepený tvar, ale výborně fungují jako protipól k akustickým pasážím, které, dá se říci, albu vyloženě vládnou. A to je hodně dobře, protože ty akustické pasáže jsou něčím úchvatným. Kolikrát beztvaré, do nekonečna omílané jednoduché motivy s decentními a téměř těžko zaznamenatelnými změnami probouzí atmosféry odevzdanosti. Kolikrát mi ty akustické pasáže připomínají minimalismus psychedelického rocku či bluesové jednoduchosti, kdy se s jedním akordem dá vydržet po celou ne zrovna krátkou písničku bez toho, aby to zabředávalo do infantility. Potom ty ostré pasáže působí jako obrácený větrolam, o které se emoce nerozbíjejí, ale dostávají jiný rozměr. Ve své podstatě se někomu může hudební stránka alba zdát možná primitivní až naivní. Jenomže když si ve své naivitě myslíme, jak velkolepě budujem, přitom ve své slepotě ještě velkolepěji ničíme, tak se nedivme hudební neprogresivnosti. Mnozí si myslí ve své naivitě, že nám to planeta jednou prachobyčejně nevrátí. Jenže ona nás prostě primitivně spláchne do našich pokrokových stavitelských hrobů, jenž málem dotýkají se hvězd. A kdoví, jestli v téhle jednoduchosti se právě neskrývá ona progresivita. Jenže o nějakou hudební ekvilibristiku na tomhle albu rozhodně nejde. Zde jde o atmosféry a emoce. A ty jsou tu hodně silné a dokážou probouzet fantazii, i když je spíše o bezradnosti a beznaději. Ty emoce album nechrlí jako sopka lávu a ani nepřipomínají ohňostroj. Působí spíše jako pomalu ale jistě rostoucí oddének plazivé rostlinky, jež omotává mrakodrap i naše svědomí. Plazí se pomalu a roste a mohutní a jen občas zaprská z nehezkých květů, aby způsobila při oplodňování dalších květů sennou rýmu. Potom nebojácně vychrlí tisíce dalších semínek, aby z jedné rostlinky bylo plazících se rostlinek tisíce, připomínajících zelený mor, obtáčející veškeré věžáky světa, narušujíc svými kořínky jejich konstrukce a dusící vše živé i neživé.
Zobrazeno: 727x



Rock´N´Roll Hell 8/10

PŘIDAT KOMENTÁŘ

Recenze | KATHAROS XIII - Negativity (2017) | Hard Music Base

Label


Loud Rage Music

Seznam skladeb


1. XIII
2. Negativity
3. No One Left to Lead the Way
4. The Chains Are So Beautiful
5. World´s Coffin
6. I Die Everytime I Walk This Path
7. Inside

Hodnocení uživatelů



ø8/10

Počet hlasujících: 1


O NÁS
PRAVIDLA
KONTAKT



© 2008-2017. Částečné nebo úplné kopírování materiálů je možné pouze se svolením HardMusicBase.cz a odkazem na zdroj.

TOPlist