PŘIHLÁŠENÍ / REGISTRACE

NOVEMBERS DOOM - Hamartia (2017)


Američané Novembers Doom se pomalu ale jistě zařazují mezi veterány. Potvrzenkou tohoto statusu by mohlo být desáté řadové album "Hamartia". Svůj death metalový výraz nyní využívají jako podtrhávače svého někdy až rockového výkladu. Nemusíte se obávat, stále vycházejí z doom metalu, ale deska není o hřmění a brutalitě. Distingovaně se zde staví melodie a umně se zde spíše splétají tíživé myšlenky a tklivé nálady, kterých není zakázáno se dotýkat.
Úvod alba se však s ničím nemaže a směrodatnou energií zcela uchvacuje pozornost posluchače. Poklidné našlapování a rozumně volené melodické ingredience a postupné navyšování death metalového tlaku odpudí každého možného hudebního jemného romantika a zůstávají ti, kteří rádi hřmotnou jízdu, která je prokládána klidnějšími, rozjímavějšími momenty. Silný úvod, který navnazuje a nakopává současně. Dále se nepokračuje šablonovitě, ale stáčí se to k mé umírající nevěstě. Využívají se něžné, jedovaté melodie, kloubené na death metalové prvky. Tyto ingredience se svírají a tisknou k sobě, bez možnosti odpoutání, neb si bezedně propadly. Kombinace čistých vokálů a drsného murmuru je na této nahrávce uchvacující, jako bych k této kombinaci nikdy dříve nepřivoněl. Určitá míra pochopení a něžnosti je vždy zalitá potřebnou dávkou drsného betonu a na počest se vystavují mohutné epické malby. Čisto čirá melancholie je kříšena melodickou nadějí a jemným pootevřením víka poklopu pro pár pramenů paprsků jasného slunce.
Dramaturgie alba je z mého pohledu vydařená. Po úvodních zákuscích umí naservírovat hlavní doom metalový chod, plný tesknivých, pomalých, plíživých nálad. Koho přestali bavit Evergrey, má možnost přestoupit na opravdu hlubokou, pocitovou hudbu, která má váhu a skutečně uchopitelné, vykreslované pocity. Po klidu přichází, v podání těchto pánů, vždy energetický příval. Vrchol alba spatřuji ve výtečně nabité skladbě „Ever After“, která současné Novembers Doom může plně reprezentovat, neb má v sobě vše, co tato sbírka hudby obsahuje. Je hybná, energetická, tísnivá, melodická, epická, rozlehlá. Velká stavba, plná grandiózních melodií a kompozičních myšlenek, které mají své opodstatnění. Ale není jediná, má mnoho konkurentů, stačí poslouchat dále.
Zato titulní skladba přináší "pouze" decentní, intimní, minimalistickou výpověď, ze které cítím ducha "Division Bell" od Pink Floyd. Album klidnými předěly naštěstí neztrácí na tempu, neb po každém smysluplném zpomalení se za křižovatkou spolehlivě vydáte krásnou výpadovkou ven z obce na křídlech opojné extáze volnosti plné dynamiky. Což s ohledem na tíži hudby může být paradox, ale u mě tomu tak jest. Album bychom mohli pojmenovat jako dvojrychlostní, neb se neustále střídají různé polohy a přístupy, tudíž je vhodné pro ty, kteří mají rádi jasně rozlišitelné skladby na celém albu. Um gradace náramně roste a dovádí nejednu skladbu do nirvánovitých vývěv nebo energeticky vrstvených ploch. Závěrečná rozlehlost mísí Katatonii, Tiamat s koňskou dávkou aktuální tvorby End Of Green. A věru to nezní blbě. Necelá hodina, po kterou mě "Hamartia" pevně objímá, uteče jako nic a rád se jí nechávám omakávat opakovaně.
Zobrazeno: 246x



LedTherion 8/10



PŘIDAT KOMENTÁŘ

Recenze | NOVEMBERS DOOM - Hamartia (2017) | Hard Music Base

Label


The End Records

Seznam skladeb


1. Devils Light
2. Plague Bird
3. Ghost
4. Ever After
5. Hamartia
6. Apostasy
7. Miasma
8. Zephyr
9. Waves in the Red Cloth
10. Borderline

Hodnocení uživatelů



ø7.8/10

Počet hlasujících: 6


O NÁS
PRAVIDLA
KONTAKT



© 2008-2018. Částečné nebo úplné kopírování materiálů je možné pouze se svolením HardMusicBase.cz a odkazem na zdroj.

TOPlist