Tohle album by se dalo označit jedním slovem - preciznost. Propracovanost do
posledního detailu, aby ani jediná nanosekunda nebyla hluchá a špendlík měl nárok
propadnout na zem pouze v pauzách mezi skladbami. Aby taky ne, vždyť kdo neodebírá
Pařát a nechává si podstrkávat pod nos protekční tlačenky, tak mu název SCARS OF THE
INSANE přijde jako naprosto neznámá a on taky je, ale pod ním se ukrývá letitá zkušenost
muzikantů z okolí krnovského výběžku. Zkušenost pěti muzikantů, kteří se vzhlédli
v moderním, alternativním světě pestrých barev melodií, zastřených soubojem dvou
kytarových mágů a vyvrhelů v jednom. Ty kytarové přetahovanice mi připomínají konkurenční
boj obchoďáků, které svými reklamami přitahují možné platící zákazníky. Zkoušejí to
sofistikovaně pro většinovou populaci rádoby normálních, ale proč nezkusit na nějakou
tu levárnu přitáhnout i nějaké ty až moc solventní ztřeštěnce a úchyláky. Ano, ty kytarové
souboje jsou takovou sofistikovanou ztřeštěností, kde moudro starců u kulatého stolu dělí
se o pubertální jablko. Na to, aby kytaristé byli normální, by museli totiž mít pevnou
půdu pod nohama, ale rytmická sekce se jeví býti jako velmi nestabilní a ani zemětřesení
nedokáže takhle rozšklebit dlažbu na hvězdném chodníku v mlze. Tím nemyslím nepřesná,
to bych v úvodu jen stěží použil slovo preciznost, ale kreativita se dotýká relativity
chaosu, kde na místě přešlapující dychtivá saň mlátí po hřbetech splašené koně, utíkající
spíše po necestách než cestách. Prostě žádnej svět není normální, včetně toho alternativně
moderního, kde šedivé brýle mají padesát odstínů růžové, které se do spektroskopu pro svoji
nevyužitelnost nevejdou. No a lidské smysly se nechají na rozdíl od přístrojů lehce zmást,
a tak se při veškeré pestrosti nenačančané nádhery můžete ocitnout v bludišti a poslech
celého alba se může jednodušším zmatkářským lidem změnit v noční můru nepříležitostných
zmatků. Jenomže nejenom jednoduše smýšlejícím lidem se může udělat špatně na tomhle
kostrbatém kolotoči, kde hlavy mají i více obličejů. Ono může způsobit závrať, když za
rohem narazíte na další dva rohy, z nichž jeden je kulatej a potom když vyjdete schody na
kouřovou horu, tak tam naleznete kruhový objezd, kterej vás vrátí zpátky k trhání nevýherního
tiketu, jenž vám zkazila sázka na vlastní prohru. Pokud někdo nepochopí vstupní dveře do
tohoto alba, vynechávám ty, kteří tvrdí, že to nechápou a vlastně ani nechtějí chápat,
tak věřte, že návod k použití tohoto alba vám nedá ani hlasový průvodce. Tahle navigace
není digitální a zamotá vám hlavu s laškováním v různých polohách. Není prostě nad to,
když vám někdo něco líbezně melodicky vnucuje a potom vám z toho zákeřně zastřeným screamingem
dělá v hlavě nesebevědomého nočního motýla a dalšími hlasy se tváří jako žalobce, obhájce
i kat nad tím nešťastným okřídlencem a tady se dá říci, že s tímto pěveckým potenciálem se
dá ještě hodně dokázat ve světě zpronevěr. Celé tohle album je poplatné moderní době
inteligentního zmatku nespoutanosti, tvrdosti a detailní promyšlenosti a komu už zpuchřela
růžová reklamní sluchátka, tak ať do něj jde.
Přidáno: 16.1.2017
