Recenze přečtena 599x (od 12.12.2016)

GROG - Mona Lisa ze Stodolní (2016)

cover Každý z nás je panic v jistých ohledech a vždy se najde nějaká Mona Lisa, která nás toho zbaví. Na základce třeba Monika, která touží již už od devíti let točit porno. Na střední Eliška, která sbírá genetické informace pro studium nepoznaného kolektivního družného souznění a v pozdějším věku vlastně každá chtivě žhavá, se kterou budete poprvé dole i nahoře. Prostě, i když máte léta a víte co a jak, tak si můžete nervozitu prožívat pořád dokola kolemjdoucího. No a já tak mám na stole letitej GROG. Není to grog archivní a nemohu říci, že bych nějakej ten grog neznal, včetně toho vitamínového energy alko nápoje. Jenže tenhle GROG je mi neznámý a přitom není nejmladší a o jisté archiválnosti by se dalo mluvit, přesto s ním prožívám defloraci. Ono kolikrát si starší dámy nestěžují na své staré hřebce a ani já si nestěžuji, i když třeba po defloraci je kdekdo zklamaný a čekal mnohem intenzivnější zážitky. Jenomže já jsem spokojen, jenom umírám žízní poznání. Hladovost mě jímá od první písničky. Jenomže, ten kdo miluje nějaké ty sprostě nazývané zábavovky, tak bude trochu zklamán a bude mít svým způsobem pravdu. Takže rozhodně nečekejte rozverný kolotoč plný barev, muzika GROGu u tuzemáku je spíše temně hloubavá a kdo se koukne do černě barevného digipacku, ta zjistí, že ani grafik neměl růžové brýle na očích, natož aby textař psal své svobodomyslnosti pastelkami v barvě duhy. No a když již jsem u těch textů, tak se nemůžu vyhnout přirovnáním v hudebním směru, protože ani třeba Traktor, Komunál a ani Doga, k jejichž tvorbě se dá žánrově přiřadit, nemají takové texty, vyzývajících svou osobnost a kapely se svojí osobností se sráží s nemocností intelektu. Nemohu sice tvrdit, že texty vzešly přímo z básnického střeva, ale rozhodně to střevo není infantilní a nesází prostoduchost pro vyřvávání po ulicích, i když silná melodika by k tomu mohla nebezpečně svádět. Ne že by ty texty vyloženě donutily k zamyšlení, ale intelektuální chytrost prostě ovládá tohle album. Tady je síla kapely GROG, ale jak zpívají, kdo ji odhalí, tomu by se špatné sny nemusely zdát. V tomhle ohledu je důležitá i rytmika, která v té střednější pomalosti je naprosto nádherná. Kapela ví, kam šlapat a jejich splín si umím užít úplnou měrou. Muzika GROG nefunguje jako rozverný kolotoč plný zářivých barev a toužení. I když ono vlastně tam to toužení je, ale trochu připomíná chůzi po dlažbě, která byla posazena do rašeliny. Příjemně houpavé, i když někomu by to mohlo navodit zvracení z mořské nemoci. Ono se to celé opravdu nese na vlně jakési monotónnosti, ale muzikantská chytrost z toho dělá zajímavou koláž rockového vyjadřování a bylo by nesoudně hloupé zapalovat pamětní svíčku na hrobě, který ještě nebyl vykopán. Jakási zasmušilost vládne tomuto albu a jedinou rozvernější skladbou je rock´n´rollová „Příběh Panthera“. Jinak ale pohodovou rozvážností rockovou se budou slechy brodit. Možná by se dalo mluvit o jisté monotónnosti, ale věřte, rockový fanoušek by se nudit při poslechu patnáctiskladbového alba s téměř hodinovou stopáží zrovna nemusel. Každá ze skladeb má něco do sebe, ale za sebe vyzdvihnu zrovna „Monu Lisu ze Stodolní“ s bravurními refrény a skutečnou rockovou hustotou. Samozřejmě se GROG nevyhýbá ani tradičním rockovým baladám jako „Vzdávám se tvým rtům“ a „Dál mizím s tebou“, což je hodně povedený duet, ale nutno dodat, že to nejsou ty klasicky prudičské dojáky, i když asi jak pro koho. Ono i když svým způsobem má celé album jakousi baladickou auru, tak ani tyto skladby mi nejsou proti srsti. Prostě pěknej kytarovej rock se vším všudy. Pouze poslední bonusová baladická skladba „Zůstal sám“ je decentní odlehčení od elektrických kytar, ovšem zde mi to i přes její líbivost spadá trochu do tuctového patosu. Jinak ale GROG vydali album plné příjemných, pohodových rockových písniček. Ano, tady vévodí skutečná pohoda. Jejich rock nebodá jako včela, ani nemá let agresivního sršně, či hlasitého čmeláka, ale působí jako šimrající křídla nočních můr, jejichž stíny v plamenů svíček i petrolejových lamp vytvářejí nádherné mihotající se scenérie. Je sice pravdou, že můry ve své hlouposti mizí kolikrát v nicotě plamenů, jenže tady to není případ písniček GROGu, které přežijí na neonech ve Stodolní.


Rock´N´Roll Hell 7/10





PŘIDAT KOMENTÁŘ

Recenze | GROG - Mona Lisa ze Stodolní (2016) | Hard Music Base - webzin/databáze h&h hudby | www.hardmusicbase.cz

1. Grogus ortni
2. Pod vlajkou z překřížených hnát
3. Dávno tě znám
4. Mona Lisa ze Stodolní
5. 555
6. Příběh Panthera
7. Vzdávám se tvým rtům
8. Blanka
9. Zlatokopka
10. Dál mizím s tebou
11. Tak už máme, co jsme chtěli
12. Navždy ztracená
13. Bloudím v tobě dál
14. Zubatá
15. Zůstal sám (bonus)



ø9.2/10

Počet hlasujících: 4
HARD MUSIC BASE

Webzin / Databáze hard & heavy hudby.

KONTAKT

Email: hardmusicbase@email.cz
Reklama: ima.advertisement@gmail.com

NAHRÁVKY K RECENZI

Pepa Jůza
Morašice 32
569 51 Morašice
Czech Republic
juzapepa@seznam.cz

facebook twitter galerie Přehled návštěvnosti RSS


© 2008-2017. Všechna práva vyhrazena.
nahoru
nahoru
TOPlist