Ještě mi tak chvíli bude někdo tvrdit, že duše neexistuje a já budu předstírat, že mu
to věřím. Jenomže, jak by mohlo být možný, že nějaká kapela udělá nádherně oduševnělou
muziku jako právě rakouské rockové uskupení HELLA COMET. Jo, duše neexistuje a já přitom
vidím, jakou má barvu. Normálně při poslechu alba „Locust Valley“ vidím duhu těch
nejzářivějších barev. Jasně zářivé barvy prosakují skrze reprobedny, ale ne z důvodu,
že by byla muzika HELLA COMET nějak veselá či dokonce rozpustilá. Ona je zvláštním způsobem
divná. Zvláštní magická atmosféra jako by pocházela z post apokalyptického období, ale ne z
toho, že něco skončilo a tma z neznámé budoucnosti vyvolává úzkost, nýbrž z nového začátku a
světlých zítřků a očekávání. Jenže pozor přátelé, tuhle kapelu nepolkne každej a patrně
pravověrní rockeři narazí na problém uchopitelnosti tvorby HELLA COMET. Ono totiž opravdu
rockově tam znějí pouze bicí a z větší části baskytara. Ovšem kytara vám tady nezabustruje,
neb mimo občasného, lehce zkresleného rockového blouznění, využívá pro rockovou muziku netradičních
zvukových maleb. No a tady se dostávám k jádru věci, proč kapela sebe sama označuje jako noise
rockovou. Ano, kytara působí z větší části spíše jako ruchový element, než jako rockový nástroj,
ovšem nikoliv poruchový či dokonce rušivý. No a zpěvačka taky není zrovna rocková harpie, ale
působí spíše jako esoterická víla, která v decentní, nenásilné melodičtině zvěstuje nějaká
proroctví. Někdo by mohl tvrdit, že její projev zní tklivě až třeba nevýrazně, nebo že její
podání melodií je plné splínu. Ono na tom možná i něco je, ale v kombinaci s tou noise kytarovou
kulisou a rockovým podmazem rytmiky to vyznívá tak nějak pozitivně a proto prostě vidím při
poslechu alba „Locust Valley“ jasně zářivé barvy. Někdo by mohl usoudit, že by se mohlo jednat
o zajímavou avantgardní alternativu a taky tomu tak vlastně je, ale zároveň mi připadá, že tahle
neposlušná nahrávka dýchá šedesátými léty psychedelického rocku. Je tam prostě cítit taková ta
zvláštní citlivost, která se kombinuje s lehkou hravostí. Jako by se tvorba HELLA COMET vracela
po moderní spirále do časů, kdy ta rocková muzika měla mnohem větší duši a je vcelku jedno,
jestli byla vyvolána halucinogeny nebo transcendentní magií. Album „Locust Valley“ potom opravdu
působí jako barevný magický koktejl z nějakého nepochopitelna. Někteří zatvrzelí rockeři tuhle
nádheru patrně nepochopí, ale nechat se unášet na vlnách podivna je pro mne opravdový zážitek.
Jenže ono se s tímhle albem musí hodně opatrně. Není to prostě poslechovka pro každej den a dát
tohle album vícekrát po sobě byla i pro mě docela krutá řehole. Přesto hudbu HELLA COMET naprosto
obdivuji.
Přidáno: 22.9.2016
