Tak tomuhle já říkám, že to parádně šlape. Odsejpá to tak, že těch čtrnáct věcí kolem
vás profrčí, ani nemrknete. A tak s radostí znova opakovat se může. Tohle se vyplatí.
Zatímco jiné punk rockové kapely třeba třou hlínu o hlínu, tak tady jde křemen mlátit
křemen, až z toho jiskry lítají. Kapela VÝHRADA SVEDOMIA je z kapel, které se ničeho
nebojí. Zvuk je tématicky hází do punk rockové společnosti, ale jsou tvrdí a o rychlosti
orgasmu nemůže být ani řeč. VÝHRADA SVEDOMIA to tam šlehá bičem, jako by chtěla zprovoznit
odpojenou přípojku k ležérně ležícímu vandalovi po mrtvici. V jejich muzice ožívá negramotná
gravidita a roztroušená skleróza dává na vědomí, že jsme děvky prodejný. Tohle je punk
rock toužící po smršti a smršť vyvolávající. Slováci VÝHRADA SVEDOMIA se toho vážně nebojí
a jejich punk rock provází fofrovky na hranici thrash moshingu, s prdelí skrývající se za
zeď, která zdí není, takže se obnažují naplno a celkově v chlípnosti období lidské
společnosti. Šlapající tvrdý punk je jako čas protékající mezi roztaženými prsty bez
blán sprostých klaunů, osvobozených od dědičných nemocí prudičství. Jo, VÝHRADA SVEDOMIA
si to hrnou v punku, ale celkový výraz je hodně metalický. Jednudochost přímočarosti
osvobozují různými vyhrávkami a zkrášlujícími prvky z jiných žánrů, bez toho, aby to
narušilo prapůvodní punkovou myšlenku. Nazvat tohle album progresivním punkem by byla
asi hodně velká drzost, ale tříakordová tuctovost se písničkám samotným vyhýbá na míle
daleko. Jak již název alba vypovídá, tak kapela se staví proti lidské prodejnosti,
takzvané komercionalizaci. Zvuk alba ale trochu staví kapelu na druhou stranu revoluční
barikády, neb punkové špíny by se za nehet vešlo. Přesto to drhnutí svobodné nesvobody
tvrdým rejžákem stojí za to. Prapor anarchie sice vypadá na první pohled vypraně, přesto
hrdě vlaje proti arogantním zuřivým větrům finančně závislé společnosti. No, fakt teda
po dlouhý době mám v ruce punkovku, která šlape a baví. Jenže kapela VÝHRADA SVEDOMIA se
postavila bohužel komercionalizaci trochu až moc. Co tím myslím? Že ač album šlape jako
punkový olympionista do pedálů dráhového kola v terénu, tak neobsahuje žádnou vyloženou
hitovku. Jako by se tý komercionalizace drazí bratia ze Slovenska báli natolik, že se
nepouštějí do chytlavých nápěvů. Jako by se chtěli oprostit od nic neříkajících stadiónových
refrénů. Tady jsem to možná trochu přehnal a asi jsem tou komercionalizací poněkud zblblej
já, protože ta jakási chytlavost mi tady tak trochu schází. Přesto si dovolím tvrdit,
že album „Homo Commercional“ je hodně dobrou záležitostí a milovníky ostřejšího punku
by měl poslech tohoto zářezu opravdu potěšit.
Přidáno: 21.10.2015
