PŘIHLÁŠENÍ

DOWN TO HELL - V zajatí temnoty (2014)


Pro tentokrát vezmu recenzi z druhý strany. Obyčejně se nechávám opíjet muzikou samotnou a teprve v opojení se začnu hlouběji zajímat i o textovou stránku. Ne že by texty byly pro mne druhořadým produktem, ale přeci jenom jde v první řadě o tu muziku. Ono totiž hloupou písničku kolikrát nezachrání ani sebechytřejší text. Ale tady mě chytly ty texty od prvního poslechu. Ne že by jim při blackovém i deathovém zpěvu Kani bylo stoprocentně ve skladbě „Pán vetra, búrky a mrakou“ rozumět, jakož i ve všech ostatních, ale od písničky „Skazení“ se připojuje líbeznějším projevem zpěvačka Maťa a ty texty jako by dostaly jiný rozměr. To potom po poslední záležitosti „Drak“, jež se stala mým soukromým hitem, prostě musíte do ruky vzít booklet, abyste se dostali do světa „V zajatí temnoty“. Nemůžu a nebudu tvrdit, že se jedná o veledíla hodná mistrů poezie, ale ve spoustě rádoby filozofických intelektuálností, či oplzlých sdělení jsou přeci jenom tyhle texty trochu jinde. Ano, těm textům lze vytknout jistý druh amaterismu, až lehce říkánkové naivity s ne zrovna originálními rýmy, ovšem ono to má zvláštní, až pohádkový kouzlo. Princezna Lada se zlatou hvězdou na čele by asi s Pepíkem Zímou nebyli nadšeni z obdobné bestiální romantiky a ono když kapela hraje symfonicko atmosferický black metal, tak musí být nad míru jasné, že ta pohádkovost má mnohem temnější auru a živá voda nebude ten správný lék na smrt a zkrášlovací mrtvou vodu již dávno nahradili plastičtí chirurgové nebo warpaint. A tak, jak mne vzaly texty, tak si vcelku ujíždím i na tvorbě DOWN TO HELL samotné. DOWN TO HEL jako by se vrátili k prazákladu obdobné muziky. Jejich symfonie nejsou velikášské zvukomalby a atmosferika nezabíjí metalovou podstatu. DOWN TO HELL opravdu jako by se vrátili k prapoctatě žánru, ale zároveň musím dodat, že nespadli do pravěku, protože jejich písničky nejsou bohapustými odrhovačkami, vystavěnými na ledabylosti. Rytmika rozhodně netrpí zpráchnivělou prázdností a melodie nejsou prostými, přestárlými meluzínami, vytvářejících nějakou tu strastiplnou atmosféru. Ňáké nějaké, aby se neřeklo, zde neexistuje a agresivita se prolíná s atmosferikou jako věční milenci. Možná by někdo mohl orodovat za trochu chytřejší využití některých těch melodických motivů, jenž by dodaly jejich skladbám větší hitovost a snad by svým způsobem měl i pravdu. Jenže jako by DOWN TO HELL schválně zůstávali v pekelném undergroundu a namísto líbivých hitůvek zaprodanosti sázeli spíše na temnou vášeň. Přesto, již mnou zmiňovaná písnička „Drak“, je hit pár exceláns, který v melodických pasážích zpěvačky Maťi musí vyřvávat na koncertech celý, pohádkově pekelný stadion. A tomuto hitu zdatně konkuruje i nevybíravá skladba s nelichotivým názvem „Smrť“.
Zobrazeno: 919x



Rock´N´Roll Hell 7/10

PŘIDAT KOMENTÁŘ

Recenze | DOWN TO HELL - V zajatí temnoty (2014) | Hard Music Base

Seznam skladeb


1. Ticho pred búrkou
2. Pán vetra, búrky a mrakov
3. Skazení
4. Bosorské sólo
5. Krvavé jazero
6. Prízrak
7. Smrť
8. Nemŕtva nevesta
9. Drak

Hodnocení uživatelů



ø7/10

Počet hlasujících: 1


O NÁS
PRAVIDLA
KONTAKT



© 2008-2017. Částečné nebo úplné kopírování materiálů je možné pouze se svolením HardMusicBase.cz a odkazem na zdroj.

TOPlist