Přiznávám, že s tvorbou Ricka Springfielda přicházím do styku poprvé (což je vzhledem k jeho
dlouhodobé kariéře až neuvěřitelné) a dlouho jsem se rozmýšlel, zda tuto desku vůbec recenzovat,
protože jde tak říkajíc mimo spektrum mého zájmu, ale když už firma Angelmilk Records tento
výtvor poskytla, tak s chutí do toho.
Podařený úvod v podobě "What's Victoria Secret", kterých by se ale v nabídce rozhlasových stanic
(zahraničních, ne tuzemských) našlo víc než dost. Podobně vystavená jako úvodní je i druhá
v pořadí "I'll Miss That Someday", i když ne tak zdařile. A dostáváme se k titulní
"Venus In Overdrive". Výborná skladba, reggae kytara a další zajímavé postupy, naléhavý
Rickův hlas a výborné vokály doprovodu. Hned řadím do mé Top5. Zato následující "One Passenger"
je až silně zatěžkána popem. "Oblivious" - balada? Budiž, zase hodně popíku, sladký zpěv v refrénech,
ale to asi k tomuto stylu patří. Jestli jsem správně postřehl, tak "3 Warning Shots" by
mohla být jakýsi tribut Johnu Lennonovi (v mluveném intru se mluví o jeho vraždě). Jinak skladba
přeci jen trošičku vybočuje z řady ostatních (tedy vyjma titulního kousku) - snad svojí náladou
(především refrén je dobrý). Po důkladnějším poslechu bych si asi oblíbil i energickou
"Time Stand Still". V "God Blinked" se objevují dechové nástroje a je to opět skladba,
která vybočuje z toho předešlého středního proudu. Trochu přitvrdit kytary a hodila by
se do repertoáru např. Lenny Kravitze. Další místo v Top5. A začíná to být čím dál lepší.
I "Mr. PC" ve stylu Danko Jonese se dostává do žebříčku. S odřenýma ušima tam řadím i druhou
baladu (lepší než ta první) "She". Následuje nejkratší skladba desky "Nothing Is Ever Lost",
kterou bych bral spíše jako intro. A na závěr další příčka v Top - slide kytarou okořeněná
"Saint Sahara".
Můj tip k poslechu: Venus In Overdrive, God Blinked, Mr. PC, She a Saint Sahara
Díky těmto skladbám, u kterých se můj prvotní dojem při druhém poslechu ještě víc prohloubil, dávám 6.
Zobrazeno: 737x
