Celkem přečteno 882x (od 28.3.2012)

Obdržel jsem poštou debutní CD metalových Spreading Dread – "Sanatorium", které bylo nahráno koncem roku 2011 v Pardubickém studiu StreetSound, kde se o mix postaral Honza Fuka a o závěrečný master Dodo Doležal. Samotné album se pak mezi fanoušky a ostatní metalové nadšence dostalo v roce 2012.
Podle samotných členů se v jejich hudbě prolínají prvky thrashe i death metalu, často v progresivní podobě. Někteří je řadí i mezi technický death metal. Zanechme ale škatulek a pojďme je trochu rozebrat.
Přes nečekaný začátek vylítla z repráku „World Consuming Itself“ a frontman Míra Korbel vychrlil ze sebe první své pocity s odmítáním autority a komplexy nadřazenosti. V ten moment jsem si myslel, že poslouchám další nudnou melalcorovou partu, kombinující svůj hněv s ortodoxním hardcorovým výrazem. Skladba se však během minuty přelila do progresivnějších vod a skupina ukázala, že tento jejich počin bude dlouho diskutován. Střed byl pak vyplněn zajímavou vyhrávkou kytaristy Šimona Kotrče. Dvojka „Losing Time“ se rozjela v pěkných riffech. Celý spodek pak dokreslovali basák Traktor s bicákem Šáfou. Svěží nástup podpořil znovu drsný vokál Míry Korbela. Chceš čekat, máš čas... Spreading Dread ho mají a v osmi minutové procházce světem Šimona K(á) si můžeme vychutnat působivé a proměnlivé nálady (Sajmon chce domů...). Výborná záležitost, tempa se střídala a kytarista si i zde vyhrával tu svou. Technicky našláplá skladbička hodně postavená na kytaře. V této skladbě se mi líbila i baskytara, její výkon bych chtěl opravdu vyzdvihnout. Podmanivý a drnčivý zvuk mě dostával. Karel Šafařík, co by bubeník této smečky, svými paličkami rozjel pěknej nášup. „Bastard Brain“. Zapínáme extra forsáž. Připoutejte se prosím! Spreading Dread se rozjíždějí naplno. Tyto dveře se však brzo zavírají a my otvíráme druhé a vstupujeme do sanatoria. Žádný komfort, jen doktoři a duchové. Ve skladbě „Sanatorium“ zazněl i druhý vokál v podání kytaristy Šimona Kotrče. Temná nemocniční atmosféra se odrážela ve všech tónech této svým způsobem smutné skladby, kdy jedinec v tomto moderním světě řeší spoustu otázek a touží se osvobodit z předem daných šablon. Otázkou je, jestli to zvládá, či ne a proč se někteří, kteří to nezvládají, zrovna obracejí k alkoholu a drogám. Že by utěk z reality? Pětka „Doubts“ pokračovala v napětí a s příchutí agresivního odporu proti pochybám. Hutná a drsná pecka drtící vše. Je to koktejl pravého hardcoru a metalu. Žádné slitování, žádné výčitky, prostě jdeme do nich! A další hrůzy přicházejí v podobě „Revelation of Dreads“. Zřejmě nejdelší textová část na tomto albu (to bych si snad nezapamatoval). Celkové odhalení přišlo v poslední a instrumentální „Repentance“, kterou skupina věnovala všem obětem masové manipulace, jejichž životy byly vyčerpány z jejich duší. Hluboká myšlenka podpořena maximálním nadhledem.
I u této skladby se ukázalo, že kapela přistoupila ke svému debutu s výborným technickým základem a odpovědností pro kvalitu, a to je jeden z předpokladů úspěchu. A že tato placka je z pohledu hudebního konceptu dílkem kvalitním, se hádat nebudu. Je to poctivé, vypracované a energické. Tyto „hrůzy“ byly pro mě příjemným jarním překvapením.